Kapela Psí vojáci vedená charismatickým skladatelem, textařem a pianistou Filipem Topolem na albu Hořící holubi představila jeden z nejodvážnějších a nejintimnějších projektů v historii kapely.
Album je koncepčním celkem o šestnácti částech, rozdělených do tří rozsáhlých skladeb. Hudebně se Hořící holubi pohybují na pomezí alternativy, avantgardy a experimentálního písničkářství, přičemž se záměrně vzdalují tradičním formám. Filip Topol zde více deklamuje než zpívá, čímž vzniká výrazná atmosféra mezi poezií, dramatem a hudební improvizací.
Textová stránka alba nese všechny charakteristické prvky Topolovy tvorby – metaforické obrazy, existenciální symboliku a silnou emocionalitu. Název Hořící holubi sám evokuje napětí mezi krásou a zánikem, mezi snem a realitou.
Hudební doprovod, tvořený klavírem, bicími, baskytarou, elektronickými klávesami a syntezátorem (Filipem Topolem do té doby nepřiliš užívaným nástrojem), vytváří ponurý, hypnotický prostor, který podtrhuje autorovu výpověď. Album je vnímáno jako temnější a experimentálnější než předchozí nahrávky, a potvrzuje tak pozici Psích vojáků jako jednoho z nejvýraznějších českých alternativních projektů 90. let. Nahrávka, která vznikla v roce 1996 ve studiu Audio Line v Brně.
TS
